ART-BRUT-ALL: Master of his own Fate

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

V srpnu 2022 proběhne již pátý ročník výstavy Art-Brut-All, a to v rámci hudebního festivalu Brutal Assault, jedné z nejprestižnějších přehlídek metalových žánrů na světě. Letošní ročník výstavy organizují členové Centra vizuálních studií a Katedry výtvarné výchovy PdF OU Tereza Čapandová, Pavel Forman a Tomáš Koudela. V rámci výstavy bude mj. představena také tvorba členů Katedry výtvarné výchovy: Piotr Ambroziak, Tomasz Tobolewski.

První ročník byl pokusem a hledáním propojení tradičních výtvarných forem s metalovou vizualitou. Prvotním impulsem se stalo přesvědčení, že tvůrčí platforma výtvarných umělců je modelována podobnými uměleckými přístupy, s nimiž operuje i metalová subkultura. Výsledek tohoto experimentu byl v roce 2019 korunován stejnojmennou výstavu v pražském Centru pro současné umění DOX.

Samotný název výstavy je slovní hříčkou vycházející z názvu festivalu (Brutal Assault) a z termínu, který se užívá pro neškolené umění, pro umění v surovém stavu (Art Brut), tedy: Art-Brut-All. To, co může být za jistých okolností viděno a slyšeno jako brutální a v surovém stavu, dává šanci být uchopeno a prožito jako autentické a původní. Stejně jako na metalové hudební scéně tak i ve výtvarné kultuře. Název lze tedy chápat nejen jako ústřední výstavní slogan, ale i jako „massive support“ každodenního vidění světa.

Vystavující umělci:

Piotr Ambroziak [POL], Bogusław Bachorczyk [POL], Torsten Batzk [DEU], Andreas Guskos [POL], MK Kaehne [DEU], Michael Knoten [DEU], Lucie Rosická [CZE], Robert Kuśmirowski [POL], Laura Limbourg [CZE], Arkadiusz Marcinkowski [POL], Marek Nenutil [CZE], Karolína Netolická [CZE], Tomasz Tobolewski [POL]

Kurátoři:

Tereza Čapandová, Pavel Forman, Tomáš Koudela

MASTER OF HIS OWN FATE

Název výstavního projektu je odkazem, respektive variantou rčení „každý svého štěstí strůjcem“. Pandemické období bylo jako globální problém intenzivně předjímáno v modelových situacích celé řady umělců, filozofů a vědců po celém světě v průběhu předchozích desetiletí. Katastrofický akcent fenoménu bezmezné důvěry v bezbřehou sílu lidské racionality konfrontované s globální destrukcí života a svobody se stal již mnohokrát literárním námětem či předlohou nejednoho filmového scénáře.

Region střední Evropy, jenž je pro nás domovským prostředím, je obtěžkán mnoha traumatickými obsahy, jež se v poslední době dostávaly do poněkud akcesorní role. Etický, politický i filozofický konstrukt jedinečnosti každého lidského života, idea lidských práv jako univerzální právní ochrany, o něž se opírá demokratický svět, se v posledních letech postupně přesouvaly z personální roviny věrohodné naléhavosti směrem k poněkud neosobně intaktnímu historickému dědictví.

To, co nás o naše svobody v budoucnu může připravit, je paradoxně náš strach o život. Pány svého osudu jsme jen do té míry, než jej pocítíme. Události posledních dní nasvědčují tomu, že naše svoboda je velmi křehká. Systém, ač velmi sebevědomý, je domečkem z karet.

„Kdo dává bezpečí přednost před svobodou, je po právu otrok.“ — Aristotelés. Nejedná se o novinový titulek, ale o citát filozofa, který zemřel už před více než dvěma tisíci lety.

Zveřejněno / aktualizováno: 29. 07. 2022